Jak dostat VHS do PC pokračování

Toto je pokračování mého článku Jak dostat VHS do PC, kdy jsem se opět vrátil k digitalizaci video kazet VHS. Nemohu říct, že to skončilo neúspěchem, ale kvalita byla pořád někde jinde, než jsem předpokládal a chtěl docílit. A tak jsem se pustil do dalšího bádání a přikládám v tomto článku pár testovacích otisků obrazu ze dvou modelů VCR – JVC a Panasonic.


Panasonic NV-HD 650
Původní cena 22.000 Kč. Tento videorekordér byl pokládán za špičku. Kdo ho před 20 lety měl, byl král.


JVC HR-S9700
Cena v ČR době prodeje neznámá, ale šlo o násobek nebo spíše násobky ceny zmíněného Panasonicu. V ČR se v obchodech masově patrně nevyskytoval, možná v nějaké luxusnější prodejně v Praze.

Na Panasonica byste si musely odložit celé dvě tehdejší průměrné mzdy (přepočteno na dnešek 56.000 Kč!).
JVC HR-S9700 se dnes v roce 2017 na internetu prodává až za tisíc eur, pokud je ve výborném stavu.

První dva obrázky níže pochází z kopie VHS z amatérské kamery. Rok pořízení záběrů: 1990. Kazeta, resp. nahraný obraz trpí množstvím barevného šumu. Takový šum není u VHS kazet ničím neobvyklým. Při vytváření kopií z kamerových kazet nebo jiných VHS kazet v amatérských podmínkách to byl docela běžný jev (vada).

 

U obrazu z Panasonicu vás barevný šum ihned praští. Celý obraz je jím kontaminovaný. Panasonic si s touto vadou evidentně vůbec nedokáže poradit. Barvy jsou hodně posunuté do oranžové. Ostrost není bůhvíjaká. Na druhou stranu, buďme spravedlivý, posuzovat ostrost ze statického obrázku vystřiženého z pohyblivého videa není úplně objektivní.

U obrazu z JVC je naopak šum velmi dobře potlačený. Tělový tón je přirozený a barvy realistické.
Ostrost a detailnost jsou evidentně lepší.

Další dva obrázky jsou z poloprofesionální kamery svatebního kameramana. Rok pořízení záběrů: 1994.
Zde bych čekal, že šum nebude vůbec a obraz bude po všech stránkách lepší.

  

Na obrazu z Panasonicu je opět přítomný barevný šum ve světlých částech. Je nejvíce patrný na zdi, bílých šatech, v obličejích svatebčanů. Obraz působí rozmazaně.

U obrazu z JVC šum není. Je kontrastnější, věrnější, ostřejší, detailnější (srovnejte závoje nevěsty), barvy jsou přirozené.

Poslední dvě ukázky dokreslují srovnání. U Panasonicu kresba jako by nebyla. Polštář pod prsteny je červená šmouha. Video nedokáže transportovat obraz v takovém rozlišení, aby byla vidět struktura materiálu. Barvy jsou přesycené, přesvětlené.

  

JVC – barevný tón je skvělý, obraz v kamerou zaostřených místech prokreslený, není co dodat.

Z výše uvedených ukázek je patrné, že převod z VHS na DVD nebo jiný digitální nosič lze provádět s běžnými “konzumentskými” přehrávači jen za cenu velmi citelné ztráty kvality obrazu. Přehrávač je přitom jen prvním v řadě zařízení, která k tomu potřebujeme.

Verdikt
Jestli digitalizujete nahrávky starých VHS kazet s hudebními klipy z MTV, u kterých na kvalitě tolik nesejde, pusťte se do toho klidně svépomocí (pokud máte dost času na experimentování).

S přepisem videokazet se vzácnými nahrávkami, na nichž vám záleží, se raději obraťte na nějakou službu. Kvalita je opravdu někde jinde. Za zpracování a dodání obrazových materiálů posílám dík službě VHSDVD.cz do Brna. Mimochodem její služby můžete využít nejen v Brně, ale díky síti sběrných míst v celé ČR.
Jen v Praze jich najdete přes sto.

Příště snad dodám nějaké info o převodnících a zařízeních pro korekci časové základny, které upravují nesynchronní videosignál.

Napsat komentář